Kovaný proSudeťák Matěj Hollan prosazuje, aby se výroční zasedání Sudetoněmeckého landsmanšaftu konalo v r. 2025 v Brně.
Je to bývalý náměstek primátora města Brna pro kulturu, sociální věci a dopravu. Místopředseda hnutí Žít Brno. V minulosti předseda občanského sdružení Brnění, se kterým se snažil zejména regulovat nelegální hazard v celé republice a v Brně zvláště. Nyní působí v oboru zmenšování rizik závislostí jako ředitel Asociace nestátních organizací pro drogové služby, anagažuje se v problematice kulturního managementu a sociálního začleňování.

Matěj Hollan uveřejnil na svém blogu: »V roce 2025 bude 80 let po konci 2. sv. války. Z těch, kteří se mohli jakkoliv podílet na tehdejším zlu, nebude žít už nikdo. Zbude tu holý fakt, že za našimi hranicemi žije mnoho tisíc krajanů. Pár těch, kteří život v Česku ještě sami zažili, ale v naprosté většině teprve jejich potomci.
Ti lidé dojemně vzpomínají na svou bývalou vlast. Chovají k Česku obrovskou lásku. Podrobně sledují dění u nás, rádi se sem vracejí, protože to byla i jejich vlast. Pakliže se dnes řešila nějaká majetková politika, už je to dávno pryč. I oficiálně. Zbyly z toho čistě kulturní zvyky, které se udržují. Atmosféra jejich výročního setkání je nádherná, jak obrovský folklorní festival.

Je potřeba udělat tlustou čáru a tímto gestem se k našim krajanům oficiálně přihlásit a říct jim, že jsou tady vždy vítáni,« zdůraznil M. Hollan a pokračoval: »V roce 2015 se Brno omluvilo za smrtonosný odsun. V roce 2017 jsme pozvali přes 100 zástupců bývalých židovských brněnských továrnických rodin. Je potřeba to dotáhnout. A u dalšího kulatého výročí udělat sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu "doma," v Brně.

Můžeme ten rok vyhlásit rokem krajanů. A udělat velký festival banátských Čechů i všech dalších krajanů. Podívat se, kam všude vedly cesty českých komunit – za velkou louži i jinde.

Pojďme hledat společné kořeny, pojďme se podívat, jak jsme tu dřív žili společně, pojďme sem společně pozvat sudetské Němce, židovské rodiny, krajany, kteří jsou potomci emigrantů před Hitlerem, ať už mluvili jakoukoliv řečí, ty, kteří utekli před komunisty.

Pro Brno by to byla obrovsky důležitá zlomová událost. Všichni by najednou poznali tu obrovskou lásku, kterou k Brnu drží mnoho lidí v Německu, kteří navíc stále nostalgicky udržují češtinu.

Hrozně by nám to pomohlo. Prorazila by se definitivně jedna velká a zhola nesmyslná zeď. Bylo by to úžasné gesto a definitivní tečka za hrůzami, které se tehdy staly. Sudetští Němci jsou teď ti, co nejvíce v Německu podporují Ukrajince. Umí si tu ztrátu domova totiž velmi dobře představit. Brno je velké bohaté město, kde už se dnes pohybují tisíce lidí z ciziny. Zasedání landsmanšaftu není žádný paralelní parlament. Je tam několik projevů, jsou tam diskuze, ale ten základ je tanec, pivo (bavorské!), jídlo a přátelství. A neskrývaná a silně prožívaná láska k Česku. A Brnu zvlášť,« uzavřel své prosudetské vyznání exnáměstek brněnského primátora Matěj Hollan

Jeho výkladem napružený předseda brněnské městské organizace KSČM Martin Říha k tomu zdůraznil: »To je vrchol drzosti a neúcty k obětem okupace českých zemí. Byli to právě oni, kdo nadšeně vítali Hitlera a volali, že chtějí zpět do říše! Ať se neopovažují zpochybňovat dekrety prezidenta republiky Eduarda Beneše a špinit památku obětí německé nacistické okupace naší země nebo osvoboditelů ČSR od fašismu. Nikdy se nesmí zapomenout na hrůzy let temna z let 1939 – 1945.«

Historik Jiří Jaroš Nickelli, jemuž němečtí nacisté a fašisté vyvraždili rodinu, poznamenal: »Hollana zabalit a vyvézt do Německa, jak to v podobných případech říkal Werich.«